Jdi na obsah Jdi na menu

Krizový plán řešení šikany (školní rok 2021-22)

30. 1. 2022

Postup školy při zjištění šikany na škole 

 Situace, které škola zvládne řešit sama:

1) Pokud mají pracovníci školy, rodiče či žáci podezření na šikanu neprodleně toto své podezření sdělí metodikovi prevence. 

2) Třídní učitel s metodikem prevence zahájí šetření: 

a) rozhovor s těmi, kteří na šikanování upozornili, a s obětmi 

b) nalezení vhodných svědků 

c) individuální, případně konfrontační rozhovor se svědky 

d) zajištění ochrany obětem 

e) individuální rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi nimi 

 Metodik prevence průběh šetření zapisuje a zápisy archivuje.     

V případě, že metodik prevence nemůže být přítomen šetření, zapisuje výpovědi třídní učitel. Zápisy pak předá metodikovi prevence. 

 Metodik prevence informuje průběžně ředitele o průběhu šetření. 

 Ředitel školy informuje dle závažnosti přestupku zákonného zástupce o průběhu šetření. 

O výsledcích šetření a preventivních opatřeních je rodič (oběti i agresora) informován ředitelem školy za přítomnosti metodika prevence a třídního učitele. 

 Třídní učitel navrhuje následná výchovná opatření pro potrestání agresorů: snížený stupeň z chování, převedení do jiné třídy,…

 Třídní učitel, metodik prevence a výchovný poradce spolupracují při tvorbě intervenčního programu pro třídu, kde byla prokázána šikana. 

 Metodik prevence informuje všechny učitele, kteří ve třídě učí o intervenčních postupech. 

 Metodik prevence dále sleduje různými metodami (rozhovor s třídním učitelem, se žáky, s učiteli, kteří ve třídě učí, s rodiči…) situaci ve třídě. 

 Situace, kdy škola potřebuje pomoc z venku 

1) Naplní-li výsledky šetření šikany skutkovou podstatu trestného činu (loupež, omezování osobní svobody, vydírání, vzbuzení důvodné obavy, ublížení na zdraví, poškozování cizí věci, znásilnění či pohlavní zneužívání) informuje metodik prevence ředitele školy o této skutečnosti. 

2) Ředitel oznámí tuto skutečnost Policii ČR, orgánu sociálně-právní ochrany dětí a rodičům. 

3) Následná výchovná opatření řeší ředitel školy v koordinaci s výše jmenovanými orgány. 

S tímto krizovým plánem budou seznámeni: 

a) všichni vyučující a pracovníci školy 

b) žáci školy na začátku školního roku. 

c) rodiče a zákonní zástupci na třídní schůzce nového školního roku. 















 

 STRATEGIE PREVENCE A ŘEŠENÍ ŠKOLNÍ NEÚSPĚŠNOSTI ŽÁKŮ 

 

1. Příčiny školní neúspěšnosti 

 

Školní neúspěšnost je vážným problémem, jehož řešení si vyžaduje náročnou práci s žákem a často také s rodiči žáka. Bývá důsledkem individuálních rozdílů v osobnosti žáků, v jejich výkonnosti, motivaci i jejich rodinné výchově. Neprospěch je často způsoben souborem příčin, které je třeba dobře rozpoznat. 

Při nástupu žáka do školy prostudují třídní učitelé pedagogickou dokumentaci žáků. Na jejím základě pak vytipují žáky, kteří by mohli být potenciálně neúspěšní při zvládnutí studia. Třídní učitel seznámí žáky s prací PPP a zeptá se, zda již někdo s žáků tuto poradnu navštěvuje. Od těchto žáků pak vybere doporučení PPP, s kterým bude škola dále pracovat. 

 

2. Nejčastěji má na školní úspěšnost nebo neúspěšnost vliv: 

 

a) osobnost dítěte - snížená inteligence, nedostatečná paměť, emoční labilita, nízká odolnost vůči zátěži, poruchy učení, poruchy chování a jiné zdravotní komplikace žáka 

b) nepodnětné rodinné prostředí, žáci ohrožení sociálně nežádoucími jevy, problémy ve vztazích v rodině nebo ve škole (mezi kamarády, ve třídě, vztah s učitelem) 

c) špatná docházka do vyučování – neúčast žáků ve výuce, z toho plynoucí špatné porozumění probírané látce a následné nezvládnutí učiva. 

 

3.Řešení školní neúspěšnosti 

 

V první řadě je nutné podrobit dítě kvalitní pedagogické, speciálně-pedagogické a případně psychologické diagnostice, aby byly odhaleny konkrétní příčiny selhávání žáka ve škole. Diagnostika žákových možností, učebních stylů a vzdělávacích potřeb nám pak umožní nastavit vhodná opatření. Je potřeba reagovat včas tak, aby žák byl schopen zastavit svůj pokles výkonu a případně se vrátit mezi "školsky úspěšné žáky". 









 

Možná opatření volíme individuálně na základě diagnostiky a zjištěných potřeb žáků: 

 

1. Poruchy učení a chování, jiná zdravotní omezení a znevýhodnění: kompenzace nedostatků s pomocí speciálně pedagogických metod a postupů na základě doporučení z PPP nebo SPC, integrace žáka a vytvoření IVP nebo zařazení žáka do třídy zřízené dle § 19. 

 

2. Odchylka v celkové úrovni inteligence: žákovi bude stanoveno základní učivo, které po něm bude požadováno podle jeho možností a schopností, vhodné metody práce, motivace - zažití úspěchu, možnost opravit si známku, individuální konzultace ve vyučování i mimo něj, spolupráce s PPP - integrace na základě IVP a realizování dalších podpůrných opatření doporučených poradnou.

 

3. Žáci sociálně znevýhodnění: motivace žáka k učení, spolupráce s rodinou, vytvoření podmínek pro domácí přípravu i ve škole ve volných hodinách, přístup k internetu ve škole. 

 

4. Žáci s vysokou absencí jsou velmi často ohroženi sklouznutím do školní neúspěšnosti: včas žákům nabídnout podporu při zvládnutí zameškané látky - plán dostudování učiva a termíny dozkoušení, konzultace s žákem a rodiči, kde se domluví zvýšený dohled nad žákem. 

 

4.Postup při řešení školní neúspěšnosti – podpůrný program ( plán pedagogické podpory nebo také plán podpůrných opatření) 

 

Hlavním opatřením je jednoznačně zvýšená spolupráce s rodiči ! 

 

1. Po prvním čtvrtletí třídní učitelé písemně informují rodiče žáků, kteří za toto čtvrtletí neprospívají (jsou hodnoceni známkou nedostatečný nebo dostatečný, ale vyučující vyhodnotí vývoj jako rizikový). 

2. Podle zájmu je možné využít individuální konzultaci žáka s výchovným poradcem (případně rodičů, žáka a VP) - diagnostika školní neúspěšnosti a poradenství (např. nastavení podpory při učení, zjištění učebních stylu). 

3. Pokud se situace nezlepšuje, bude nabídnut žákovi podpůrný plán

4. Pokud žák zamešká více než 100 hodin výuky, vyvolává se jednání s rodiči preventivně. Přítomni TU, žák a rodič, případně učitel předmětu, kde se už objevily problémy. Domluví se podpora žákovi tak, aby byl schopen kompenzovat svou absenci (plán práce, termíny zkoušení, obsah učiva, možnost individuální konzultace, doučování se spolužáky atd.). 

5. Na závěr školního roku by měla být podpora vyhodnocena třídním učitelem. 

 

5.Plán pedagogické podpory (plán podpůrných opatření) 

Podpůrný plán pro neprospívající žáky je souhrn opatření nabízených žákům a jejich rodičům, který se podpisem všech stran stává pro všechny závazným. 

 

6.Realizace plánu pedagogické podpory 

Pokud selže individuální podpora žákovi a ten je v prvním pololetí hodnocen nedostatečnou nebo je hodnocen dostatečnou a jeho vyučující vyhodnotí další vývoj jeho výkonů jako rizikový, nabízí se žáku a jeho zákonným zástupcům podpůrný plán. 

Po uzavření pololetního hodnocení výsledků vzdělávání navrhnou třídní učitelé ve spolupráci s vyučujícími jednotlivých předmětů vedení školy (výchovnému poradci) žáky pro podpůrný plán. Třídní učitel zajišťuje sezvání všech ke společné úvodní schůzce, kde jsou rodiče a žáci s plánem seznámeni a dojde k jeho podpisu. Po uzavření klasifikace na závěr školního roku je vyhodnocena jeho efektivita. 

 

7.Formy a metody práce 

Pro úspěšnost Podpůrného programu jsou podstatné především formy a metody práce využívané učitelem, ke kterým patří zejména: 

• podpůrný studijní plán, tj. stanovení přiměřeného obsahu učiva – učitel stanovuje obsah učiva určený k osvojení v rozsahu, který odpovídá žákovým vzdělávacím možnostem (intelektovým i sociálním) 

zadávání pravidelných úkolů vycházejících ze stanoveného obsahu učiva, tj. podpůrného plánu – zadání práce pro domácí přípravu - dílčí úkoly odpovídající žákovým vzdělávacím možnostem 

možnost plnit zadané úkoly v rámci volných hodin ve škole, možnost doučování 

• užívání podpůrných aktivit – oznámení písemné práce, stanovení termínu zkoušení z konkrétního učiva, umožnění opakovaného opravného pokusu 

používání podpůrných pomůcek při samostatné práci – přehledy, tabulky, kalkulačky, nákresy, aj. dle charakteru předmětu, které pomohou žákovi lépe se orientovat v učivu 

• individuální práce se žákem v rámci individuálních konzultací i v rámci vyučovací hodiny – pomoc žákovi odstranit výrazné mezery v učivu, podpora při výuce při výkladu nového učiva 

domluva konzultační hodin, kdy si učitel zve žáka na konkrétní termín v případě, že žák potřebuje opakovaně vysvětlit probírané učivo, učitel telefonicky zve rodiče současně se žákem, aby je informoval o pravidlech práce, aby se s rodiči dohodl, jak mohou své dítě podpořit 

doučování ve spolupráci se staršími žáky